Vnitro chce uzákonit stav nebezpečí
S několika zásadními připomínkami poslalo ministerstvo vnitra k dalšímu legislativnímu procesu novelu ústavního zákona o bezpečnosti, která má nově zavést mírnější formu nouzového stavu, a to stav nebezpečí. Ten by se měl využívat třeba při podobných epidemiích, jako je téměř rok trvající pandemie koronaviru.
K zákonu, na jehož přijetí dlouhodobě tlačí opozice, se sešlo 113 zásadních připomínek. Ministerstvo vnitra za více než čtvrt roku nevypořádalo všechny. Materiál tak 25. ledna odešel na vládu s několika rozpory. Část připomínek se týkala největší novinky – zavedení stavu nebezpečí. Různá ministerstva si stěžovala zejména na definici nového stavu a pochybnosti měla i ohledně jeho samotné existence. U vnitra ale neuspěla.
„Stav nebezpečí bude nižším krizovým stavem než nouzový stav. Rozdíl od běžného stavu je, že v případě stavu nebezpečí je nutné zvýšené úsilí (nikoliv tedy běžná činnost) při odvracení ohrožení,“ reagovalo na výtky vnitro v dokumentech, které má Právo k dispozici.
Zamýšlený stav nebezpečí bude moci vyhlásit vláda nejdéle na 30 dní. Prodloužení bude možné pouze po předchozím souhlasu Sněmovny. Pravidla pro vyhlášení tak jsou stejná jako u nynějšího nouzového stavu. Vnitro v materiálech z připomínkových řízení podotklo, že se nepředpokládá, že by v rámci každého vyhlášeného stavu nebezpečí byla omezována všechna základní práva. Počítá se jen s omezením práv „nezbytným pro eliminaci nebezpečí“.
Resort Jana Hamáčka (ČSSD) ale neuvedl, jakých konkrétních příkladů nebezpečí by se stav týkal, což požadovalo třeba ministerstvo obrany. Podle vnitra to není možné a podmínky musí být stanoveny jen obecně, i když materiály naznačují, že by tento stav platil pro situace, kdy by ČR zasáhla pandemie, povodně nebo rozsáhlé vichřice.
„Jakýmkoliv stanovením podmínek není možné postihnout všechny situace, které by mohly pro futuro nastat,“ uvedlo vnitro.
Spor o zakotvení krizového štábu
Nevyřešené zůstaly také připomínky, které se týkají dalšího nosného bodu zákona. Jde o zakotvení Ústředního krizového štábu na stejné ústavní úrovni, jako tomu je u Bezpečnostní rady státu, což se nezdálo ministerstvům obrany, spravedlnosti nebo Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Podle vnitra je ale klíčové, aby krizový štáb i bezpečnostní rada byly na stejné právní úrovni. „Na jaře loňského roku se ukázalo, že zakotvení Ústředního krizového štábu prostřednictvím usnesení vlády není dostatečné,“ připomnělo vnitro incident z počátku epidemie koronaviru, kdy vláda několikrát řešila, zda aktivovat krizový štáb, nebo nikoliv.
Vnitro naopak vyhovělo dalším zásadním připomínkám, které se týkaly odkladu voleb. Ze zákona vypustilo ustanovení, že by volby šly v nějakém budoucím krizovém období odkládat opakovaně. Půjde to jednou a maximálně o šest měsíců.
Zdroj: novinky.cz
