Nouzový stav skončí v neděli 14. února, další prodloužení sněmovna neschválila
Spor o (ne)prodloužení nouzového stavu ke kompromisu ve sněmovně nedospěl a země se od pondělí technicky vrací do „normálu“. Prošel ale naopak návrh na příspěvek pro lidi v povinné karanténě.
Rozhodnutí vlády neotevřít už dříve lyžařská střediska a školy způsobilo, že kabinet Andreje Babiše (ANO) se ve sněmovně nemohl nadále spolehnout na hlasy komunistických poslanců. Při žádosti o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dní si tak vláda šla pro porážku, což se po celodenním maratonu vyjednávání stalo realitou.
Najít na poslední chvíli potřebné hlasy se ještě na ranní schůzce s lídry všech sněmovních stran vláda snažila marně. „Bylo to spíše proklamativní jednání, že se někdo ještě o něco snaží,“ řekl serveru Lidovky.cz jeden z účastníků schůzky.
Ze sněmovních kuloárů zněl jasný názor, že příkopy vyhloubené mezi vládou a opozicí se už během dne překlenout nepodaří, přestože Babiš ještě na poslední chvíli nabízel žádost o prodloužení zkrátit na 14 dní, během kterých by vláda předložila pandemický zákon. Ten by fungoval jako náhrada za nouzový stav a umožnil nastavit stejně přísná opatření.
„Neházejte to na nás“
Opoziční zástupci během svých projevů nejčastěji reagovali na tvrzení členů vlády, že dopady zrušení nouzového stavu budou jejich zodpovědností.
„Máte pocit, že nouzový stav pomohl? Co třeba rozhodnutí pana ministra zdravotnictví Blatného nepřijmout pomoc z Německa? Nesvádějte tu odpovědnost na nás,“ rozčílil se u řečnického pultíku předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan.
Opozice razila názor, že republika si v boji s covidem poradí i bez nouzového stavu. Šéf lidovců Marián Jurečka třeba vyjmenoval všechny možné oblasti veřejného života, které může vláda omezit či regulovat za pomoci zákona o ochraně veřejného zdraví. Stejně argumentují i samotní hejtmani, od nichž opozice očekává, že iniciativy se ujmou naopak právě oni.
Ani na straně vládních představitelů nechyběly emotivní projevy. „My nechceme ty lidi, do pr…., na jednotkách intenzivní péče,“ vybuchl při svém projevu ministr kultury za sociální demokraty Lubomír Zaorálek. Ten zároveň slíbil předsedům opozičních stran, že jim bude shození nouzového stavu a stoupající čísla zemřelých každých čtrnáct dní připomínat.
„Zní mi to jako záminka, aby to bylo nedosažitelné. Bojíte se, aby vám někdo neukradl voličské hlasy. Je to absurdní,“ osočil opoziční politiky Zaorálek. Vyčetl jim postup, dle něhož chtějí jednat za každou cenu jednotně tak, aby z toho případně nemohl nikdo jiný těžit.
Prošla alespoň „izolačka“
Ještě než se debata v Poslanecké sněmovně vytočila na vysoké obrátky, podařilo se stranám najít společnou řeč alespoň v případě příspěvku lidem, kteří musí zůstávat v karanténě nebo v izolaci. Dávka dostala přezdívku „izolačka“.
Ta by se měla vyplácet od začátku března do konce května. Znamenat bude denní příspěvek až 370 korun, který budou lidem vyplácet po dobu deseti dní zaměstnavatelé. Ti si pak o tyto výdaje budou mít možnost snížit sociální odvody.
„Cílem návrhu je motivovat lidi k testování, nahlašování kontaktů a vstupů do karantény nebo izolace,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle níž je motivace potřeba proto, že nakažení u nás průměrně hlásí jako rizikový kontakt jen 0,8 člověka.
Neuspěly ale podobné návrhy od Pirátů a SPD, aby se totéž týkalo i živnostníků. Místo toho hodlá tento návrh předložit v pondělí na vládě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Sněmovnou prošla norma ve zrychleném režimu, schválit ji musí ještě Senát.
Nouzový stav opravňuje vládu přijmout mimořádná opatření stanovená zvláštními zákonyKonec nouzového stavu bude znamenat konec současného protiepidemického systému PES, který podle vlády ke svému fungování vyžaduje trvající nouzový stav. Systém PES rozeznává pět stupňů rizika, na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná. Podle médií konec nouzového stavu donutí vládu změnit protiepidemická opatření. „Pokud poslanci neschválí prodloužení nouzového stavu, vláda nebude moci udržet protiepidemická opatření v současné podobě. Pokud ovšem vláda nesáhne k ústavně spornému řešení a nevyhlásí nouzový stav i proti vůli Sněmovny,“ píšou například Novinky.cz. Právníci se shodují, že při neprodloužení nouzového stavu pravděpodobně budou muset skončit tvrdé plošné zákazy. Lidovky.cz napsaly, že bez nouzového stavu otevřou obchody a otěže převezmou hlavní hygienička a kraje. „Hlavní hygienik, tedy Jarmila Rážová, má relativně velké plošné kompetence: smí nařídit zavření škol, restaurací i ubytovacích zařízení. Může žádat vyčlenění lůžek na covidové účely. Totéž mohou krajské hygieny na svém území, v létě to tak bylo, když nákaza bujela na severu Moravy a jinde byl docela klid. Co hygiena nesmí, je sáhnout na volný pohyb a zavřít šmahem obchody. Krám lze opatřit závorou jen v případě, že se přímo v něm rozmůže infekce,“ uvedly dnes Lidovky.cz. Možnost, že kabinet znovu vyhlásí nouzový stav, pokud Sněmovna jeho další trvání nepodpoří, označili právníci oslovení ČTK za protiústavní. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl ČTK, že kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje vyhlásit plošné zákazy. Ministerstvo školství ČTK sdělilo, že školy by i bez prodloužení nouzového stavu mohly zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud například v listopadu zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soudem zrušené opatření nahradilo ministerstvo jinou verzí a zaneslo do něj několik mírných úprav. V říjnu pražský městský soud zrušil rozhodnutí pražské hygienické stanice, které v září zakázalo osobní přítomnost vysokoškolských studentů na výuce. Rozhodnutí hygieniků bylo účinné od 21. září, trvat mělo do konce října. Vysoké školy jsou od 14. října uzavřené podle rozhodnutí vlády. Na jaře pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je měla vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil. Podle zákona o krizovém řízení lze za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu za určitých okolností na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit například právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí, vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území, právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru, právo provozovat podnikatelskou činnost či právo na stávku. Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit například evakuaci osob a majetku, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech, ukládání pracovní povinnosti či bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů. Vláda je v době trvání nouzového stavu mimo jiné také oprávněna nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, přijmout opatření k ochraně státních hranic a k pobytu cizinců, nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, nařídit vykonávání péče o děti a mládež či nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému. Nouzový stav také opravňuje vládu nařídit zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, provádění veškerých plateb z ČR do zahraničí, ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí a řady dalších finančních transakcí. Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji. Hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor dnes uvedli, že v případě neprodloužení nouzového stavu chtějí ve svých krajích a v Praze vyhlásit stav nebezpečí. „Stejný postup budeme navrhovat i ostatním krajům na dnešním on-line mimořádném jednání v rámci Asociace krajů ČR,“ uvedli hejtmani a pražský primátor v prohlášení. Stav nebezpečí je podle nich slabší právní oporou pro krizová opatření. „Je to ale příležitost k posouzení smysluplnosti dosavadních opatření,“ uvedli.
|
