Švédsko a Francie hlásí problémy s vedlejšími účinky vakcíny AstraZeneca

Švédské nemocnice přestaly s očkováním zdravotníků vakcínou od britsko-švédské společnosti AstraZeneca poté, co se u nich objevily vedlejší účinky jako horečka či malátnost. Problémy hlásí i Francie či Německo. Objevení vedlejších účinků při aplikaci vakcíny se obvykle očekává. Světová zdravotnická organizace doporučila vakcínu k nouzovému použití.

Švédský region Södermanland přestal minulý pátek s očkováním vakcínou AstraZeneca poté, co stovka ze 400 zaměstnanců uváděla po aplikaci očkovací látky vysoké teploty, bolest hlavy, nevolnost a další příznaky. K podobnému kroku přistoupil i region Gävleborg.

„Částečně zastavujeme (očkování) kvůli vyšetřování (situace), ale také proto, abychom netrpěli nedostatkem zaměstnanců,“ řekl rozhlasové stanici SVT Magnus Johansson, šéf zdravotnictví v Södermanlandu. Podle mluvčího regionu Frederika Gustavssona vedlejší účinky nejsou vážné, ale úřady očekávají, že více naočkovaných zdravotníků si vezme volno.

„Jsou to obvyklé (vedlejší účinky). Zimnice, bolesti těla a horečka,“ uvedla Tina Manssonová Söderlundová, očkovací koordinátorka pro Gävleborg. „Problém je, že jsme naočkovali tolik lidí v tom samém pracovním prostředí. To je, proč (očkování) zastavujeme. Nemá to, co dělat s vakcínou,“ dodala.

Představitelé společnosti AstraZeneca jsou překvapeni. „Zdá se, že zde se objevil větší podíl vedlejších účinků, než jsme očekávali. Na základě studií jsme očekávali, že u deseti procent (případů) se mohou objevit takové vedlejší účinky,“ podotkl Andres Heddini, zdravotnický šéf AstraZenecy pro severský region.

Problémy hlásí i Německo

Německý okres Minden-Lübbecke se v pátek potýkal s nedostatkem personálu. Minimálně jednadvacet zaměstnanců záchranné služby si stěžovalo na špatný zdravotní stav po aplikaci vakcíny, napsal list Neue Westfälische Tageszeitung.

V Mindenu museli dočasně zrušit výjezdy sanitky, ve městě Lübbecke mohli jezdit jen díky výpomoci Německého červeného kříže.

Problémy hlásí i Francie. Nemocnice ve bretaňských městech Brestu a Morlaix ohlásily „vysoký podíl naočkovaných lidí v vedlejšími účinky“. Asi 20 až 25 procent zaměstnanců v Brestu si kvůli tomu vzalo zdravotní volno, uvádí stanice RFI.

„Probudila jsem se uprostřed noci s hroznou bolestí hlavy, nevolností, pocitem chladu, ale bez horečky,“ poslala listu Libération vedlejší účinky vakcíny po očkování Laure, pohotovostní lékařka v nemocnici v normandském městě Lisieux Laure.

„Je to poprvé, co jsem po injekci měla tolik vedlejších účinků, přestože se každý rok nechávám očkovat proti chřipce.“

Francouzská národní agentura pro bezpečnost léků (ANSM) ve své zprávě uvádí, že mezi 6. a 10. únorem zaznamenala po naočkování deseti tisíc zdravotníků 149 případů projevů vedlejších příznaků v podobě vysoké teploty až 39 °C, bolesti hlavy a únavy. Průměrný věk příslušných zdravotníků je 34 let.

Agentura vyloučila, že by se mohlo jednat o vadnou dávku. Podle ANSM „jsou tyto nežádoucí vedlejší účinky u vakcín známé a popsány“.

Britské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že většina vedlejších účinků u vakcíny jsou „mírné až středně závažné povahy“ a odezní během několika dní, i když některé mohou být přítomné i týden po očkování. Mezi velmi běžné vedlejší účinky patří zarudnutí, svědění či otoky v místě aplikace injekce, pocit únavy, zimnice neb pocit horečky, nevolnost či bolest hlavy.

Schválení vakcíny od AstraZeneca pro nouzové použití

Světová zdravotnická organizace schválila vakcínu od AstraZeneca pro nouzové použití. Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou je teprve druhou, kterou WHO doporučila. Nouzově lze podle organizace používat i vakcínu Pfizer/BioNTech.

Nouzová registrace je podmínkou pro to, aby mohla OSN vakcínu nakoupit a distribuovat po celém světě v rámci vakcinačního programu COVAX. Chudší země, které nemají dostatečné kapacity pro vlastní posouzení očkovacích látek, se navíc často spoléhají na rozhodnutí WHO při schvalování vakcín.

Zdroj: idnes.cz