KoronavirusObecné

Očkování nejmladších je pomalé

Očkování dětí ve věku 5 až 11 let proti covidu bylo v Česku oficiálně spuštěno před měsícem. Stalo se tak téměř rok poté, kdy byl zahájen očkovací program dospělých, a půl roku od zahájení očkování starších dětí ve věku 12 až 15 let. Podle praktické lékařky pro děti a dorost Hany Cabrnochové zájem o očkování nejmenších dětí v současnosti klesá.

„Rodiče, kteří měli o očkování zájem, se snažili využít termínů na přelomu roku a v lednu. Problémem je ale rychle se šířící varianta omikron. Aktuálně máme hodně nemocných dětí s covidem nebo jsou v karanténách a rodiče ruší už zarezervované termíny,“ řekla Právu lékařka, která je i místopředsedkyní České vakcinologické společnosti.

Zatím se buď očkovalo, nebo zaregistrovalo zhruba jen sedm procent z 800 tisíc dětí mezi pátým a jedenáctým rokem. V kategorii 12–15 let je očkována či registrována polovina ze 456 tisíc dětí.

Pomoc státu vázne

„Na začátku chodili ti přesvědčení, kteří nechali očkovat sebe a později i své děti kvůli jejich zdraví a zvýšení ochrany před onemocněním. Pak následovala skupina, která se pro očkování rozhodla kvůli různým výhodám. Od chvíle, kdy musíme testovat a posílat do karantény i očkované, se zájem této skupiny vytrácí,“ uvedla Cabrnochová.

Při očkování dětí se opakují obtíže, které se objevily už v minulosti při startu očkování dospělých, jak po stránce logistiky, organizace i téměř neexistující komunikace ze strany státu, uvádí se ve zprávě zveřejněné Centrem pro modelování biologických a společenských procesů (Bisop).

Proočkovanost proti covidu je u dětí ve věku od 5 do 11 let zatím výrazně pomalejší, než bylo za první měsíc u skupiny dětí od 12 do 15 let. Zatímco v mladší populaci do 11 let dostala po měsíci od začátku vakcinace alespoň jednu dávku čtyři procenta dětí, mezi dětmi od 12 do 15 let mělo aspoň první dávku po měsíci asi 18 procent z nich.

„Vakcíny se nebojte“

Bisop připomíná, že vakcinace dětí je přirozeně spojená s obavami rodičů, které je možné zmírnit vhodnou komunikací. Zásadní roli v tomto mají praktičtí lékaři pro děti a dorost, pro rodiče jsou důvěryhodným zdrojem informací a přirozenou odbornou autoritou. Lékaři mají sice k dispozici doporučení odborných společností, ale chybí jim jakýsi komunikační manuál, který by mohli využít při rozhovorech s rodiči.

„Webové stránky ministerstva zdravotnictví věnované očkování proti covidu se pak vakcinaci mladších dětí vůbec nevěnují a komunikace úřadu se soustředí na organizační aspekty vakcinace. Pravděpodobně tak dochází k situacím, kdy rodiče při hledání informací narazí spíše na materiály zpracované odpůrci vakcinace vytvořené s cílem ovlivnit jejich rozhodování,“ varuje zpráva Bisop.

Cabrnochová oponuje, že se pediatři snaží, ale přiznává, že komunikace je složitější. „Vy­užíváme všech možností a podporujeme kolegy, aby ve svých ordinacích očkovali, aby rodičům vysvětlovali, že vakcína je bezpečná, a nebáli se děti naočkovat, jenže to neumíme mediálně pokrýt. Ujištění rodičů ze strany státu by tak bylo namístě,“ řekla Právu Cabrnochová.

„Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejmladší děti vakcínu tolerují velmi dobře, a vedlejší účinky se u nich vyskytují dokonce v menší míře než u dospělých,“ dodala.

Rozdíly v dostupnosti

V některých okresech však může být dostupnost vakcín horší. Rozdíl je místy až desetinásobný. Rodiče tak mohou narážet na organizační překážky. „Právě horší dostupnost a náročnost celého procesu může také část rodičů od vakcinace odradit i v případě, že očkování neodmítají,“ uvádí zpráva Bisop.

Nejvyšší je proočkovanost dětí do 11 let v Praze a některých okresech Jihočeského a Středočeského kraje, kde dosahuje sedmi a více procent. Nad šesti procenty je i v části Vysočiny. Na opačném konci jsou okresy Jeseník a Česká Lípa, které jsou pod jedním procentem.

Od začátku pandemie bylo v České republice zachyceno přes 437 093 tisíc případů nemoci covid u dětí mladších 15 let. Ve věkové kategorii 0 až 14 let bylo hospitalizováno 7077 dětí v důsledku covidu a šest dětí od začátku pandemie zemřelo. Aktuálně je v nemocnicích s covidem 29 dětí ve věku 0 až 14 let.

Podle mluvčí FN Brno se nyní počty hospitalizovaných dětí kvůli covidu nezvyšují. Starají se o méně než desítku dětských pacientů, kteří měli pozitivní test na covid, z nichž víc než polovina nemá vážné problémy.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button