Putin opravdu zešílel
„Ten muž je naprosto paranoidní,“ hodnotil nizozemský premiér Mark Rutte Putinovo rozhodnutí vyslat „mírové síly“na pomoc separatistickým republikám na východě Evropy. Prezidentův proslov, v němž Putin uznal nezávislost republik a zpochybňoval samostatnost Ukrajiny, označil francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune za klamný, paranoidní a extrémně násilný.
Výraz „paranoidní“ k popsání myšlení šéfa Kremla použil i nejmenovaný zdroj z okolí prezidenta Emmanuela Macrona po pětihodinovém jednání prezidentů ohledně ukrajinské záležitosti na počátku měsíce. „Tohle není ten samý Putin, kterého potkal v Elysejským paláci v prosinci 2019,“ citovala zdroj agentura AFP. Putin se jevil izolovanější.
šéf Kremlu doslova „zešílel“.
„Ten muž je naprosto paranoidní,“ hodnotil nizozemský premiér Mark Rutte Putinovo rozhodnutí vyslat „mírové síly“na pomoc separatistickým republikám na východě Evropy. Prezidentův proslov, v němž Putin uznal nezávislost republik a zpochybňoval samostatnost Ukrajiny, označil francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune za klamný, paranoidní a extrémně násilný.
Možná má pravdu Galeotti, když tvrdí, že Putin není šílený, ale jednoduše jen zlý.
Výraz „paranoidní“ k popsání myšlení šéfa Kremla použil i nejmenovaný zdroj z okolí prezidenta Emmanuela Macrona po pětihodinovém jednání prezidentů ohledně ukrajinské záležitosti na počátku měsíce. „Tohle není ten samý Putin, kterého potkal v Elysejským paláci v prosinci 2019,“ citovala zdroj agentura AFP. Putin se jevil izolovanější.
Čím více Putin stupňoval agresivitu vůči Ukrajině, začaly dojmy – jinak udržované za zavřenými dveřmi opatrného diplomatického jazyka – stále více prosakovat ven. „Myslím si, že tento muž ztratil smysl pro realitu, když to řeknu zdvořile,“ prohlásil po zahájení ruské vojenské invaze francouzský europoslanec za Macronovu stranu Republika v pohybu Bernard Guetta. Na otázku, zda tím v zásadě říká, že se ruský prezident zbláznil, přisvědčil „ano“.
Britský ministr obrany Ben Wallace si už vůbec nebral servítky. „Pro britskou armádu to bude rušné. Naneštěstí nyní máme v osobě Putina hektického protivníka, který se stal plně ‚tonto‘,“ řekl k válečnému dění na Ukrajině. Použitý výraz vyvolal zmatek. „Tonto“ve španělštině znamená „hloupý, pošetilý, bláznivý“. Jinými slovy, Putin se podle britského ministra zbláznil.
Jeho šéf, britský premiér Boris Johnson den předtím, než Putin uznal nezávislost separatistických republik, vyjádřil obavu, že šéf Kremlu pravděpodobně „nepřemýšlí logicky“. Johnson řekl, že v takovém stavu mysli je nepravděpodobné, že by ho odradila hrozba uvalení tvrdých sankcí.
Kreml oznámil, že protiruské sankce přijaté USA i EU budou sice pro Rusko problém, ale „řešitelný“. Předsedkyně vládní ukrajinské strany prezidenta Vodomyra Zelenského Služebník lidu Elena Šuljaková připustila, že Kyjev považuje současné západní sankce za nedostatečné a proto přistupuje k rozhovoru s Moskvou o neutrálním statutu Ukrajiny.
Na Západě stále silněji zaznívají názory, že jediným účinným nátlakovým opatřením k zastavení invaze bude odstřižení Ruska od mezinárodního platebního standardu SWIFT. Tento krok žádá i český prezident Miloš Zeman, jehož prudké odsouzení invaze vzbudilo překvapení v Česku i ve světě. „Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními,“ řekl v projevu národu Zeman, který byl dlouhodobě považován za jednoho z nejvíce proruských politiků. Rozhodnutí Kremlu zahájit invazi označil za „iracionální“ rozhodnutí.
Přiznal, že se mýlil, když věřil, že Rusové Ukrajinu vojensky nenapadnou. Americkým varováním před útokem na celou Ukrajinu přitom v rozhovoru pro MF DNES označil jako blamáž CIA. „Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ řekl MF DNES.
Nedává to smysl, díví se Rusové
A dokonce ani Rusové nechápou, co se děje. „Vše, čemu jsme věřili, se ukázalo jako špatné,“ cituje list The New York Times ruského analytika z ruského zahraničněpolitického establishmentu. „Nechápu motivace, cíle ani možné výsledky,“ řekl další.
„Vždy jsem se snažila pochopit Putina,“ podotýká analytička Taťiána Stanovajaová z Carnegie Moscow Center, která se též pokouší uchopit novu realitu. „Stal se méně pragmatickým a více emociálním“, dodává s tím, že Putinovy kroky nedávají ze strategického hlediska žádný smysl a lze je vysvětlit jen osobní potřebou prezidenta se zapsat do historie.
Putinova poradce z let 1999 až 2011 Olega Pavlovského šokoval Putinův náhled na historii a vidění Ukrajiny jako přímé ohrožení Ruska. „Nemám tušení, kde to vzal. Zdá se, že čte něco úplně zvláštního. Stal se izolovaným mužem, izolovanějším než Stalin,“ řekl Pavlovskij.
Podle předního odborníka na současnou ruskou politiku, britského historika Marka Galeottiho, byl Putinův kontakt s vnějším světem výrazně omezen kvůli covidové pandemii. K ruskému prezidentovi mohlo jen málo lidí. Izolaci Putina navíc podle něj prohlubuje fakt, že se obklopil prakticky jen těmi lidmi, kteří mu říkají na vše ano. Nemá ani chytrý mobil, aby sám získal informace o světě mimo brány Kremlu.
Pokřivená racionalita
V krocích prezidenta Vladimira Putina lze vysledovat i chladný, cynický kalkul. Podle serveru Vox se šéf Kremlu spoléhá na takzvaný paradox stability a nestability, tedy teorii, že majitel jaderných zbraní může poměrně v klidu vojensky postupovat vůči jinému státu a nebát se odvety jiné jaderné mocnosti, protože ta se bude až příliš obávat rizika destruktivní nukleární eskalace. Vox připomíná, že na základě stejné logiky poslala Moskva tanky Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Možná má pravdu Galeotti, když tvrdí, že Putin není šílený, ale jednoduše jen zlý. Devětašedesátiletý vládce Ruska je podle něj starý muž, kterému ubíhá čas a který chce být historií pamatován jako ten, který zachránil Rusko. „Jedná racionálně, podle svého vlastního pokřiveného, špatně informovaného světového názoru,“ říká Putinův životopisec.
