Senátoři proti povinnému očkování: Dáváme zdravotníkům nůž na krk
Povinné očkování proti covidu-19 pro vybrané skupiny obyvatel, které zavedla předchozí vláda v demisi, má platit už od 1. března. Část senátorů ale podepsala ústavní stížnost.
Čtrnáct senátorů napříč všemi vládními stranami dnes podepsalo ústavní stížnost proti vyhlášce o povinném očkování proti covidu-19 pro některé skupiny obyvatel. Návrh na zrušení vyhlášky, kterou na poslední chvíli podal ministr zdravotnictví předchozí vlády v demisi, podali senátoři už 31. prosince.
Ústavní soud by se jí měl zabývat přednostně, i tak ale rozhodnutí může padnout až za 6 či 8 týdnů, odhadují autoři stížnosti. I proto preferují politickou cestu ke zrušení vyhlášky, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se nicméně na toto téma zatím nevyjádřil, přestože ještě před Vánocemi avizoval, že povinné očkování zruší.
„Ani jeden z nás, kteří to podepsali, není proti vakcinaci, není proti očkování. V současné době všichni ti, kteří hovoří trošku jinak než mainstream, jsou považováni za antivaxery,“ zdůraznila senátorka Alena Dernerová (za SD–SN), která vznik stížnosti iniciovala.
„Povinná vakcinace, která je i mým denním chlebem, protože jsem dětský neurolog, mi vůbec nevadí. Ale povinná vakcinace, která nevede ke kolektivní imunitě, která vyvane po dvou látkách, kdy nemáte žádné protilátky, nota bene když protilátky u lidí, kteří covid prodělali, se neuznávají, tak to je pro mě úplně špatně,“ řekla Dernerová.
Podle senátora Jiřího Růžičky (za TOP 09 a STAN) vyhláška zřejmě porušuje Ústavu a zákon o veřejném zdraví, kromě toho ještě víc rozděluje společnost.
Senátor Jan Horník (STAN) během tiskové konference ukázal na kameru protokol o naměřených protilátkách, které má po prodělaném covidu a dvou dávkách očkování. „Dnes jdu na další měření protilátek. Jako občan se chovám, mám dojem, dost zodpovědně, abych věděl, jestli mám nebo nemám mít třetí vakcinaci,“ řekl Horník.
Senátor Jan Chalupský (za Svobodné) mluvil o skupinách, které mají být povinně očkované. Obracejí se na něj podle jeho slov desítky lidí s tím, aby z pozice senátora zakročil. Kvůli vyhlášce by neočkovaní hasiči, zdravotníci, policisté nebo vojáci mohli být vyhozeni z práce, týká se to dokonce i studentů některých studijních oborů.
„Tak jak jsme před časem zdravotníkům, hasičům, policistům, učitelům děkovali za to, jak zvládají celou tu situaci, jak si s ní poradili, jak dělají věci navíc, tak dneska je v podstatě stavíme do role, kdy jim dáváme nůž na krk,“ řekl Chalupský.
Hlavním autorem ústavní stížnosti je advokátní kancelář Nielsen Legal. Právníci Tomáš Nielsen a Ondřej Dostál, který během předvolební kampaně vystupoval jako odborník na zdravotnictví koalice PirSTAN, popsali hlavní nedostatky vyhlášky.
„Podle mě je nezbytné, aby Ústavní soud přezkoumal zejména přiměřenost té vyhlášky. Protože dnes hovoříme o poměrně zásadním zásahu do lidských práv. Na druhé straně jsme dosud neslyšeli žádný argument, který by vyvažoval tento zásah, formou nějaké právní rozvahy,“ řekl Nielsen.
„Toto podání nebrojí proti tradičním povinným očkováním, které známe například u dětí. Stejně tak nijak nebrojí proti tomu, aby se každý mohl očkovat dobrovolně a toto bylo solidárně hrazeno (státem),“ řekl Dostál.
„Podle dostupných dat očkování nebráni ani tak šíření, a není tak nástrojem kolektivní ochrany, ale spíše individuální ochrany lidí, kteří jsou v riziku. Čili zde ta povinnost na rozdíl od jiných očkování, důvodná není,“ řekl Dostál. Autoři stížnosti také upozornili na to, že vyhláška připouští změnu očkovacího schématu podle instrukcí výrobce vakcíny, které se ale mohou časem měnit. Už nyní se mluví o tom, že očkování efektivně chrání jen asi 4 měsíce a že po třetí dávce budou následovat další.
‚Očkovat se má kvůli zdraví‘
Proti povinnému očkování už v úterý veřejně vystoupili i zástupci skupin, kterých se vyhláška přímo týká, tedy policistů, obecních strážníků, zdravotních sester, vojáků nebo hasičů. Představili petici, kterou dosud podepsalo přes 5 tisíc příslušníků Integrovaného záchranného systému a ozbrojených sil a dalších skoro 16 tisíc lidí.
„My, členové IZS a ozbrojených sil České republiky, již nemůžeme mlčet. Kategoricky nesouhlasíme s povinnou vakcinací proti nemoci, kterou velká část z nás již bez větších potíží prodělala. Proočkovanost v našich řadách je daleko nad celostátním průměrem, absolutní většina z nás je mimo rizikové skupiny. Doposud jsme bez jakýchkoliv problémů vykonávali naši práci i bez očkování a hodláme v tom pokračovat i nadále. Povinné očkování proti nemoci covid-19 proto považujeme za irelevantní a obáváme se, že takový postup nám i celému českému lidu přinese daleko více škody než užitku,“ píše se v petici.
Mezi úvodními signatáři jsou zejména lékaři a právníci, mezi jinými epidemiolog Jiří Beran nebo emeritní přednosta kardiocentra IKEM Jan Pirk. Všechny skupiny obyvatel, které mají být povinně očkované, mají v průměru vyšší proočkovanost než zbytek populace. I kvůli svému pracovnímu životu zároveň velká část z nich covid-19 prodělala. Často mají po prodělané infekci i dvě dávky očkování, nyní ale musejí dostat další.
„Očkování má být rozhodnutím o ochraně zdraví, nikoli o možnosti jít do práce, cestovat nebo obědvat v restauraci. Řešit nemoc, z níž se většina nemocných vyléčí během dvou týdnů, očkováním, které poskytuje ochranu jen po dobu několika málo měsíců, považuji za nepřiměřené,“ uvedla hasička Hana Šolcová.
„Skutečnost, že vakcíny dosud nemají ukončené klinické studie a neproběhla otevřená odborná diskuze o jejich nežádoucích účincích a benefitech, ve mně budí nedůvěru. Nechci se smířit s tím, že pouhá vyhláška jediného ministra má takovou moc. Moc hrozit ztrátou povolání primárně těm, kteří stojí v boji s nemocí covid-19 v první linii a stáli v ní i v době, kdy očkování neexistovalo. Tehdy situaci zvládli, s nasazením vlastního zdraví a odsunutím soukromého života na vedlejší kolej. Místo toho, abychom jim za jejich obětavost poděkovali, donutíme je odejít,“ ptá se Šolcová.
Novelu vyhlášky má Válek předložit v první polovině února v závislosti na vývoji epidemie, vláda plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory. Podle autorů petice i senátorů, kteří podali stížnost k Ústavnímu soudu, je to ale pozdě. Podle vyhlášky by už 1. března mohli neočkovaní přijít o práci, a s vakcinací proto někteří z nich musejí začít mnohem dřív.
